Konference EPALE

5. října 2016 proběhla v Iris Hotelu Eden česko-slovenská konference EPALE na téma „MEDIÁLNÍ GRAMOTNOST ve vzdělávání dospělých.“ Jednalo se o další akci podporující vzdělávání dospělých, která proběhla ve spolupráci Domu zahraniční spolupráce a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na konferenci vystoupili zástupci z univerzit, médií a celá řada českých a slovenských odborníků: Karel Hvížďala (novinář, dramatik a spisovatel), Branislav Frk (expert na moderní trendy ve vzdělávání z Prešovské univerzity), Jan Štolba (novinář, ředitel Akademie Literárních novin), Jaroslav Buček (odborník na mediální komunikaci a psychologii médií z Univerzity Komenského v Bratislavě, Marek Wollner (investigativní novinář, dramaturg a moderátor Reportérů ČR), Erik Best (novinář, politický komentátor a vydavatel). Hlavním cílem bylo přiblížit možnosti zvyšování mediální gramotnosti i prostřednictvím Elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě, zkráceně EPALE (The Electronic Platform for Adult Learning in Europe). V průběhu konference zazněla témata: Stav mediální gramotnosti (Prof. Jan Jiráka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy), Mediální dialogy jako střet zájmů (Doc. PhDr. Jaroslav Buček, PhD.) a Jak Češi/Slováci rozumí médiím? Prostor byl i pro diskuzi a otázky z publika, které mohli návštěvníci pokládat elektronicky prostřednictvím aplikace Slido nebo na připravené lepicí papírky přiložené v propagačních materiálech.


Celá konference proběhla ve velice přátelském duchu a představovala zajímavou a podnětnou akci. Účastník mohl načerpat nejen řadu nových informací, ale také se seznámil s odborníky z oblasti vzdělávání. Zda byla zodpovězena otázka, jak zvyšovat mediální gramotnost ve vzdělávání dospělých, nelze jednoznačně říci. Existuje totiž několik postojů, jak k problematice přistupovat. Moderní přístup preferuje silnější zaměření na sociální média, které představují nejvýznamnější mediální sítě. Otázkou je, zda sociální sítě představují hodnověrný zdroj? Není totiž možné naprosto určit, zda články a příspěvky na facebooku, twitteru, snapchatu, G+ a dalších sítích jsou autentické. Avšak výhodou těchto nástrojů je velké množství informací dostupných v krátkém časovém horizontu, možnost dohledání údajů o autorovi článku, sledování recenzí či počet followerů. Zvyšování důvěryhodnosti článků může také ovlivnit skutečnost, že dnešní producenti, tedy autoři článků, jsou v současné době i příjemci. V budoucnosti dojde k propojování distribučních systémů a každý v online prostředí bude producentem-konzumentem. Oproti tomu klasická média vidí nutnost podpořit kritické myšlení dospělých, aby plně nevěřili každé dostupné informaci, ruku v ruce s osvětou dospělých v těchto oblastech: analýza trhu médií, historie žurnalistiky, fungování médií, rozdíly mezi print a online médii, a výchova dětí ke vztahu k médiím. Slabou stránkou tiskových nástrojů je silný vliv propagandy a ovlivňování zpráv plynoucí z vlastnictví společnosti. Jaké nástroje ve vzdělávání dospělých použít, závisí hlavně na daném segmentu, který chceme oslovit.

V průběhu konference proběhl i průzkum mínění účastníků na následující otázky:
Kdo by měl být hlavním nositelem mediální výchovy u nás?
A. Stát
B. Neziskový sektor s možností účelného financování z EU fondů nebo státního rozpočtu
C. Školy (ZŠ, SŠ, VŠ) v rámci výuky určitých předmětů pro děti a v kurzech i pro dospělé
D. Soukromé vzdělávací instituce poskytující občanské vzdělávání nebo specializované kurzy s přispěním financování ze strany státu

Srovnejte následující dvě vize budoucnosti a rozhodněte se, kterou z nich považujete za pravděpodobnější:
Orwell se obával těch, kdo by nám odpírali informace a zakazovali knihy. Měl strach z toho, že před námi skrývají pravdu.
Huxley se obával, že by nebyl důvod knihy zakazovat, protože by nám jich dali tolik, že by je nikdo nečetl. Měl strach, že se ztratíme v bludišti informací a samotná pravda utone v moři bezvýznamnosti.
A. Pravdu má Orwell.
B. Pravdu má Huxley.
C. Pravdu nemá ani jeden, budoucnost je zcela jiná.

Výsledky hlasování byly odtajněny v průběhu konference, aby se k nim mohl vyjádřit diskusní panel odborníků. U první otázky dosáhla nejvyšší četnosti odpověď C a diskutéři souhlasili s výsledkem. Doplnili však, že by bylo vhodné, aby s mediální výchovou začínali rodiče. Cílem druhé otázky bylo zjištění, jaké množství informací může mít negativní vliv na společnost. Přesně polovina dotázaných respondentů souhlasila s výrokem Huxleye.

I když účastníci konference nezískali jednotný postup, jak zvyšovat mediální gramotnost, mohli si odnést řadu zajímavých podnětů. Důležité je však přijmout skutečnost, že nejen ve vzdělávání dospělých, ale i jiných oblastech podnikatelské činnosti, je nutné spojovat printová a online média.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *