Měříme? Měříte? Analýza systému měření

V dnešním globalizovaném světě se z části vytrácí zájem o individuální produkty, či zboží na zakázku. Téměř vše se vytváří velkosériově. Jak ale zajistit efektivnost při hromadné výrobě?

K tomu nám může dopomoci analýzy systémů měření, zkráceně MSA (Measurement Systems Analysis). Analýza představuje uceleným systémem studií a postupů, které mají za cíl:

  • Určit způsobilost systému měření.
  • Určit zdroje variability v systému měření.
  • Popsat zdroje variability statistickými a metrologickými veličinami.
  • Přinést potřebné informace o systému měření.
  • Odhadnout na základě parametrů systému měření (strannost, variabilita) pravděpodobnost přijetí dílu.

Analýza byla původně vyvinuta v automobilovém průmyslu, ale dnes se využívá i v dalších odvětvích, díky univerzálnosti využití. MSA lze využít buď pro hodnocení samotného měřidla, nebo pro posouzení celého systému měření. Metoda cílí na identifikaci nejistot v celém procesu měření. Vychází z předpokladu, že pro efektivní měření nestačí mít jen přesné měřidlo, ale je nutné předpokládat i s dalšími vlivy, které mohou ovlivnit měřící systém jako celek. Účelem analýzy MSA je získat spolehlivou znalost procesu, která je nutná pro vhodné a účelné řízení a prokazování kvality procesu. Podstatná je identifikace vlivu různých faktorů na variabilitu výsledků měření, tedy jak faktory v celém procesu měření ovlivňují proměnlivost výsledků. Metoda MSA proto využívá a obsahuje další metody a techniky. Klade taktéž důraz na opakovatelnost a reprodukovatelnost měření, tedy R&R – Repeatability and Reproducibility).

Používáte analýzu MSA? Jaké máte s metodou zkušenosti?

Autor: Ing. Simona Hobzíková

Jak na čisté prostory nahlíží norma

Jaro se blíží a s ním i jarní očista. Ze všech stran – internetu, časopisů, televize a novin se na nás chrlí návody a triky na jarní úklid domácnosti, či detox těla. Slovo čistota se skloňuje ve všech možných případech. Pojďme si proto dnes přiblížit možnosti udržování čistoty ve firmách, a to prostřednictvím normy ČSN EN ISO 14644 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí.

Pokud jste se s čistým prostorem prozatím nesetkali, jedná se o vymezené místo, v kterém je řízena koncentrace částic ve vznosu. Současně je tento prostor nejen využíván, ale i konstruován takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci vzniku, zadržování a zanesení části z vnějšího prostředí. Čisté prostory musí splňovat ještě řadu relevantních parametrů, například: požadavky na teplotu, vlhkost či tlak. Nejčastěji se využívají v průmyslové aplikaci, farmaceutické výrobě, potravinářském průmyslu, výrobě polovodičů či automobilovém průmyslu.

Čisté prostory se klasifikují do tříd na základě splnění maximálních limitů koncentrace částic (počet části/m3) přípustné velikosti v daném prostoru. Čistotu prostorů samozřejmě ovlivňuje již zmiňovaná konstrukce. Například povrchy všech zařízení, ale i samotného prostoru, by měly být hladké, nepropustné, a musí snášet opakované čištění dezinfekčními prostředky. Důležité jsou i nároky na vzduchotechniku, která představuje nejdůležitější součást každého čistého prostoru. Vzduchotechnika totiž do čistého prostoru přivádí vzduch, který prochází třístupňovou filtrací a následně koncovým filtrem.

Bohužel čistý stav, kterého dosáhneme dobrou konstrukcí a vhodným stavebním materiálem, společně s výbornou vzduchotechnikou, nám nezajistí nejvyšší třídu čistoty. Parametry čistého prostoru totiž narušuje hlavně personál a vstupní materiál. A právě zaměstnanci čistých prostorů představují největšího znečistitele. Například jen sedící člověk produkuje stovky tísíc škodlivých částic za minutu. Z toho důvodu existuje řada nároků na oděvy pracovníků či jejich návyky. Pokud se však chcete hlouběji seznámit se všemi požadavky, které klade norma na montáž a následný provoz tzv. čisťáku, doporučujeme Vám náš kurz Čisté prostory.

Grafické znázornění faktorů ovlivňujících čisté prostory.

PR článek. Autor: Ing. Simona Hobzíková