Co je to Poka Yoke?

V předminulém článku jsme rozebírali analytickou metodu FMEA. Pojďme se dnes podívat na dalších z metod, které lze využít v technické výrobě.

Slyšeli jste již o metodě Poka Yoke? Nespojujte si tuto metodu s kreslenými postavičkami, které sledovali či sledují mladí lidé na počítači a televizi, nebo je chytají s mobilním zařízením po městě. Pokémoni s tím nemají nic společného, i když tato metoda stejně jako animovaný seriál vznikla v Japonsku. Otcem metody je Shigeo Shingo, automobilový inženýr, který se angažoval ve společnosti Toyota Production System. Koncept této techniky vznikl v 60. letech 20. století, a jeho název byl převzat z japonštiny. V doslovném překladu znamená: poka = neúmyslná chyba, yoke = zmenšení. Původně byl princip popsán jako Baka Yoke (ochrana před hlupáky či princip blbu vzdornosti), následně byl název změněn na mírnější  Poka Yoke.

Systém slouží primárně k dosažení nulových vad, v souladu s omezením kontroly jakosti. Jedná se o nízko nákladové a vysoce spolehlivé zařízení používané v procesu, které zastaví proces a preventivně chrání výrobu před tzv. zmetky. Nebo také procesní postup, který umožňuje vykonat činnost pouze jediným možným způsobem. Tím se přímo v průběhu pracovní činnosti vyloučí možnost vykonat nějakou činnost chybně. Poka Yoke je mechanismus štíhlého procesu, který svým technickým opatřením a vybavením pomáhá operátorům vyhnout se chybě a tím (zabrání) předchází vzniku (preventivní Poka Yoke) výrobkových nebo procesních vad nebo upozorňuje na lidské chyby (varování – reaktivní Poka Yoke „Andon“).

Záměrem metody je tedy prostřednictvím nejrůznějších opatření (technických, světelných, konstrukčních, vizuálních, procesních) zabránit vzniku vad, které vznikají na základě lidských chyb. O jaké konkrétní chyby jde, můžete zjistit v následující tabulce.

Máte nějaké zkušenosti s metodou Poka Yoke? Pokud ne, jakými způsoby zabraňujete lidskému pochybení ve výrobě?

Příklad aplikace metody Poka Yoke.

Chraňme vodu

Zaregistrovali jste včerejší zprávu o růžové vodě v Kanadě? Dnešní článek sice nebude rozebírat obarvení vody na růžovou, způsobené manganistanem draselným. Podíváme se raději na legislativu, která upravuje problematiku ochrany vody v České republice.

Ochrana vod představuje komplexní soubor činností, které mají za cíl hájení kvality a množství povrchových a podzemních vod, v souladu s požadavky českého práva a EU. Základní legislativní rámec tvoří zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Záměrem zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vod, snižovat nepříznivé účinky povodní, ale i období sucha. Zachovat případně zlepšovat jakost vody, upravovat vztahy k využívání vod či zajistit trvale udržitelné používání vod. I když jde o stěžejní zákon, některá jeho ustanovení jsou rozvedena v nařízeních vlády či vyhláškách.

  • Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízení vlády č. 57/2016 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních
  • Nařízení vlády č. 169/2006 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod

Druhý zásadní zákon č. 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jeho cílem je optimalizace provozování vodovodů a kanalizací, nároky na smlouvy o zásobování vodou a odvodu odpadních vod, problematika poplatků (vodné a stočné) či vodovodní a kanalizační přípojky. I tento legislativní předpis je doplněn o řadu vyhlášek.

  • Vyhláška č. 48/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 432/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
  • Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

Jak je patrné, legislativa týkající se ochrany vod je velice rozsáhlá, navíc některé vyhlášky vstoupily v účinnost celkem nedávno. Neznalost zákona však neomlouvá, tudíž je potřebné, aby se každý vodohospodář či pracovní v kontaktu s vodou, seznámil s výše uvedenými legislativními nástroji. Pokud chcete jednoduše získat ucelený přehled o všech požadavcích, navštivte náš kurz Ochrana ovzduší a vodního hospodářství.

PR článek. Autor: Ing. Simona Hobzíková

Nebojte se metody FMEA

FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) představuje analytickou metodu, která slouží zejména k předcházení vzniku vad u výrobků či služeb. Počátky této metody můžeme hledat již v roce 1949 v amerických vojenských složkách. Za zásadní využití metody však považujeme rok 1960, kdy došlo k jejímu rozvinutí pod záštitou vesmírného programu NASA. Představovala totiž vhodný nástroj pro identifikaci závažných rizik.  O 10 let později, v roce 1970, byla FMEA poprvé využita pro civilní účely, a to společností Ford Motor Company. Jejich cílem bylo zvýšení kladných vlastností (bezpečnost, regulace) u projektu Ford Picanto, který nedosahoval dostatečné kvality. Následně byla metoda zapracovaná do normy QS9000, a v roce 1993 publikovala celosvětová organizace AIAG (The Automotive Industry Action Group) standard FMEA pro automobilový průmysl. Původní metodika určená pro vojenské účely se nyní hojně používá v celé řadě průmyslových odvětví.

Metodu FMEA lze využít pro ohodnocení míry rizika, určení (analýzy) příčiny vzniku vad, neshod, nedostatků, apod. (použití FMEA až po vzniku neshody), nebo stanovení možných následků vad (co nás bude stát, když dodáme neshodný výrobek, co to bude stát zákazníka). Pomáhá nám předcházet vzniku vad, či jí lze použít pro postupy „zlepšování“ vlastních procesů, systémů, činností, či rozpoznání možností vzniku vad v procesu. A jaké přínosy korektní využití metody může společnosti přinést?

  • Optimalizace procesů
  • Kvalitnější poskytování služby
  • Posílení prevence
  • Upevnění společné odpovědnosti za výrobky nebo služby
  • Zlepšení vzájemné komunikace mezi pracovníky

I když už používáte ten jednoduchý, srozumitelný a systematický postup, nebo hodláte začít aplikovat metodu FMEA na vaše vstupní či výstupní procesy, připravili jsme pro Vás formulář pro identifikaci kroků pro zabránění či omezení podmínek pro vznik vad. Formulář k metodě FMEA stahujte zdarma.

Formulář FMEA – ZDARMA

Autor: Ing. Simona Hobzíková