Měříme? Měříte? Analýza systému měření

V dnešním globalizovaném světě se z části vytrácí zájem o individuální produkty, či zboží na zakázku. Téměř vše se vytváří velkosériově. Jak ale zajistit efektivnost při hromadné výrobě?

K tomu nám může dopomoci analýzy systémů měření, zkráceně MSA (Measurement Systems Analysis). Analýza představuje uceleným systémem studií a postupů, které mají za cíl:

  • Určit způsobilost systému měření.
  • Určit zdroje variability v systému měření.
  • Popsat zdroje variability statistickými a metrologickými veličinami.
  • Přinést potřebné informace o systému měření.
  • Odhadnout na základě parametrů systému měření (strannost, variabilita) pravděpodobnost přijetí dílu.

Analýza byla původně vyvinuta v automobilovém průmyslu, ale dnes se využívá i v dalších odvětvích, díky univerzálnosti využití. MSA lze využít buď pro hodnocení samotného měřidla, nebo pro posouzení celého systému měření. Metoda cílí na identifikaci nejistot v celém procesu měření. Vychází z předpokladu, že pro efektivní měření nestačí mít jen přesné měřidlo, ale je nutné předpokládat i s dalšími vlivy, které mohou ovlivnit měřící systém jako celek. Účelem analýzy MSA je získat spolehlivou znalost procesu, která je nutná pro vhodné a účelné řízení a prokazování kvality procesu. Podstatná je identifikace vlivu různých faktorů na variabilitu výsledků měření, tedy jak faktory v celém procesu měření ovlivňují proměnlivost výsledků. Metoda MSA proto využívá a obsahuje další metody a techniky. Klade taktéž důraz na opakovatelnost a reprodukovatelnost měření, tedy R&R – Repeatability and Reproducibility).

Používáte analýzu MSA? Jaké máte s metodou zkušenosti?

Autor: Ing. Simona Hobzíková

Jak na čisté prostory nahlíží norma

Jaro se blíží a s ním i jarní očista. Ze všech stran – internetu, časopisů, televize a novin se na nás chrlí návody a triky na jarní úklid domácnosti, či detox těla. Slovo čistota se skloňuje ve všech možných případech. Pojďme si proto dnes přiblížit možnosti udržování čistoty ve firmách, a to prostřednictvím normy ČSN EN ISO 14644 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí.

Pokud jste se s čistým prostorem prozatím nesetkali, jedná se o vymezené místo, v kterém je řízena koncentrace částic ve vznosu. Současně je tento prostor nejen využíván, ale i konstruován takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci vzniku, zadržování a zanesení části z vnějšího prostředí. Čisté prostory musí splňovat ještě řadu relevantních parametrů, například: požadavky na teplotu, vlhkost či tlak. Nejčastěji se využívají v průmyslové aplikaci, farmaceutické výrobě, potravinářském průmyslu, výrobě polovodičů či automobilovém průmyslu.

Čisté prostory se klasifikují do tříd na základě splnění maximálních limitů koncentrace částic (počet části/m3) přípustné velikosti v daném prostoru. Čistotu prostorů samozřejmě ovlivňuje již zmiňovaná konstrukce. Například povrchy všech zařízení, ale i samotného prostoru, by měly být hladké, nepropustné, a musí snášet opakované čištění dezinfekčními prostředky. Důležité jsou i nároky na vzduchotechniku, která představuje nejdůležitější součást každého čistého prostoru. Vzduchotechnika totiž do čistého prostoru přivádí vzduch, který prochází třístupňovou filtrací a následně koncovým filtrem.

Bohužel čistý stav, kterého dosáhneme dobrou konstrukcí a vhodným stavebním materiálem, společně s výbornou vzduchotechnikou, nám nezajistí nejvyšší třídu čistoty. Parametry čistého prostoru totiž narušuje hlavně personál a vstupní materiál. A právě zaměstnanci čistých prostorů představují největšího znečistitele. Například jen sedící člověk produkuje stovky tísíc škodlivých částic za minutu. Z toho důvodu existuje řada nároků na oděvy pracovníků či jejich návyky. Pokud se však chcete hlouběji seznámit se všemi požadavky, které klade norma na montáž a následný provoz tzv. čisťáku, doporučujeme Vám náš kurz Čisté prostory.

Grafické znázornění faktorů ovlivňujících čisté prostory.

PR článek. Autor: Ing. Simona Hobzíková

Co je to Poka Yoke?

V předminulém článku jsme rozebírali analytickou metodu FMEA. Pojďme se dnes podívat na dalších z metod, které lze využít v technické výrobě.

Slyšeli jste již o metodě Poka Yoke? Nespojujte si tuto metodu s kreslenými postavičkami, které sledovali či sledují mladí lidé na počítači a televizi, nebo je chytají s mobilním zařízením po městě. Pokémoni s tím nemají nic společného, i když tato metoda stejně jako animovaný seriál vznikla v Japonsku. Otcem metody je Shigeo Shingo, automobilový inženýr, který se angažoval ve společnosti Toyota Production System. Koncept této techniky vznikl v 60. letech 20. století, a jeho název byl převzat z japonštiny. V doslovném překladu znamená: poka = neúmyslná chyba, yoke = zmenšení. Původně byl princip popsán jako Baka Yoke (ochrana před hlupáky či princip blbu vzdornosti), následně byl název změněn na mírnější  Poka Yoke.

Systém slouží primárně k dosažení nulových vad, v souladu s omezením kontroly jakosti. Jedná se o nízko nákladové a vysoce spolehlivé zařízení používané v procesu, které zastaví proces a preventivně chrání výrobu před tzv. zmetky. Nebo také procesní postup, který umožňuje vykonat činnost pouze jediným možným způsobem. Tím se přímo v průběhu pracovní činnosti vyloučí možnost vykonat nějakou činnost chybně. Poka Yoke je mechanismus štíhlého procesu, který svým technickým opatřením a vybavením pomáhá operátorům vyhnout se chybě a tím (zabrání) předchází vzniku (preventivní Poka Yoke) výrobkových nebo procesních vad nebo upozorňuje na lidské chyby (varování – reaktivní Poka Yoke „Andon“).

Záměrem metody je tedy prostřednictvím nejrůznějších opatření (technických, světelných, konstrukčních, vizuálních, procesních) zabránit vzniku vad, které vznikají na základě lidských chyb. O jaké konkrétní chyby jde, můžete zjistit v následující tabulce.

Máte nějaké zkušenosti s metodou Poka Yoke? Pokud ne, jakými způsoby zabraňujete lidskému pochybení ve výrobě?

Příklad aplikace metody Poka Yoke.

Chraňme vodu

Zaregistrovali jste včerejší zprávu o růžové vodě v Kanadě? Dnešní článek sice nebude rozebírat obarvení vody na růžovou, způsobené manganistanem draselným. Podíváme se raději na legislativu, která upravuje problematiku ochrany vody v České republice.

Ochrana vod představuje komplexní soubor činností, které mají za cíl hájení kvality a množství povrchových a podzemních vod, v souladu s požadavky českého práva a EU. Základní legislativní rámec tvoří zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Záměrem zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vod, snižovat nepříznivé účinky povodní, ale i období sucha. Zachovat případně zlepšovat jakost vody, upravovat vztahy k využívání vod či zajistit trvale udržitelné používání vod. I když jde o stěžejní zákon, některá jeho ustanovení jsou rozvedena v nařízeních vlády či vyhláškách.

  • Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízení vlády č. 57/2016 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních
  • Nařízení vlády č. 169/2006 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod

Druhý zásadní zákon č. 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jeho cílem je optimalizace provozování vodovodů a kanalizací, nároky na smlouvy o zásobování vodou a odvodu odpadních vod, problematika poplatků (vodné a stočné) či vodovodní a kanalizační přípojky. I tento legislativní předpis je doplněn o řadu vyhlášek.

  • Vyhláška č. 48/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 432/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
  • Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

Jak je patrné, legislativa týkající se ochrany vod je velice rozsáhlá, navíc některé vyhlášky vstoupily v účinnost celkem nedávno. Neznalost zákona však neomlouvá, tudíž je potřebné, aby se každý vodohospodář či pracovní v kontaktu s vodou, seznámil s výše uvedenými legislativními nástroji. Pokud chcete jednoduše získat ucelený přehled o všech požadavcích, navštivte náš kurz Ochrana ovzduší a vodního hospodářství.

PR článek. Autor: Ing. Simona Hobzíková

Nebojte se metody FMEA

FMEA (Failure Mode and Effects Analysis) představuje analytickou metodu, která slouží zejména k předcházení vzniku vad u výrobků či služeb. Počátky této metody můžeme hledat již v roce 1949 v amerických vojenských složkách. Za zásadní využití metody však považujeme rok 1960, kdy došlo k jejímu rozvinutí pod záštitou vesmírného programu NASA. Představovala totiž vhodný nástroj pro identifikaci závažných rizik.  O 10 let později, v roce 1970, byla FMEA poprvé využita pro civilní účely, a to společností Ford Motor Company. Jejich cílem bylo zvýšení kladných vlastností (bezpečnost, regulace) u projektu Ford Picanto, který nedosahoval dostatečné kvality. Následně byla metoda zapracovaná do normy QS9000, a v roce 1993 publikovala celosvětová organizace AIAG (The Automotive Industry Action Group) standard FMEA pro automobilový průmysl. Původní metodika určená pro vojenské účely se nyní hojně používá v celé řadě průmyslových odvětví.

Metodu FMEA lze využít pro ohodnocení míry rizika, určení (analýzy) příčiny vzniku vad, neshod, nedostatků, apod. (použití FMEA až po vzniku neshody), nebo stanovení možných následků vad (co nás bude stát, když dodáme neshodný výrobek, co to bude stát zákazníka). Pomáhá nám předcházet vzniku vad, či jí lze použít pro postupy „zlepšování“ vlastních procesů, systémů, činností, či rozpoznání možností vzniku vad v procesu. A jaké přínosy korektní využití metody může společnosti přinést?

  • Optimalizace procesů
  • Kvalitnější poskytování služby
  • Posílení prevence
  • Upevnění společné odpovědnosti za výrobky nebo služby
  • Zlepšení vzájemné komunikace mezi pracovníky

I když už používáte ten jednoduchý, srozumitelný a systematický postup, nebo hodláte začít aplikovat metodu FMEA na vaše vstupní či výstupní procesy, připravili jsme pro Vás formulář pro identifikaci kroků pro zabránění či omezení podmínek pro vznik vad. Formulář k metodě FMEA stahujte zdarma.

Formulář FMEA – ZDARMA

Autor: Ing. Simona Hobzíková

Bezpečnost především, i v laboratoři

Spolehlivá provozovna, pevné zásady bezpečnosti a pravidelná školení BOZP, kterých se zúčastní každý ze zaměstnanců. Někdo by mohl namítnout, že toto jsou aktivity, které platí jen pro riziková pracoviště. Bezpečnost práce se však týká všech – strojních inženýrů, kuchařů, asistentek, ale i pracovníků laboratoří.

Jaké činnosti by se však měly provést, aby byla zajištěna bezpečnost v laboratoři? Bezpečný provoz je možné zabezpečit na základě následujících bodů:

    • Zaškolení a zácvik pracovníků (vstupní a opakované školení BOZP)
    • Požadavky na pracoviště (vhodné vybavení laboratoře, udržování čistoty a pořádku)
    • Požadavky na zařízení, přístroje a pracovní pomůcky (bezpečný přístup a dostatečný manipulační prostor)
    • Požadavky při činnostech v laboratoři (seznam pravidel a opatření nutných při plnění vybraných pracovních úkonů)
    • Požadavky na ukládání chemikálií (nároky na skladování látek, ale i sklady
    • Zakázané činnosti (zákazy omezující některé činnosti v prostorách laboratoří)

Vedle daného výčtu existuje ještě řada tzv. zvláštních požadavků, které nesmí laboratoře opomínat. Tyto nároky řeší problematiku práce například s látkami, které ohrožují lidský život, dále jde o hořlavé kapaliny, silná oxidační činidla nebo výbušniny, či radioaktivní látky.

Bezesporu vhodným nastavením všech činností a úkolů pracovníků laboratoří lze dosáhnout nižší pravděpodobnosti výskytu pracovních rizik. Proti nim je nutné nejen provádět preventivní opatření, ale pracovat s nimi i v daný okamžik, kdy nastanou, poučit se a příště se možného nebezpečí vyvarovat.

Pokud si chcete rozšířit své znalosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v laboratoři. Být připraveni na havarijní situace nebo umět pracovat s nebezpečným odpadem. Doporučujeme Vám náš kurz Vedoucí a manažer kvality laboratoře IV., který kombinuje problematiku bezpečnosti v laboratořích a asertivního chování.

PR článek. Autor: Ing. Simona Hobzíková

Revize, změna, aktualizace normy

Chrlí to na Vás ze všech stran? Již minulý článek v jednoduchosti shrnul poměrně čerstvou normu IAFT 16949:2016, která po ukončení přechodného období zcela nahradí ISO/TS 16949:2009. Přitom 14. 9. 2015 vyšla aktualizace norem ISO 9001:2015 a 14001:2015. Nyní tu máme tři revidované normy, které je nutné spěšně implementovat, protože platnost všech starých certifikátů vyprší v polovině září 2018.

Změny v obou normách, tedy ISO 9001 a ISO 14001, přináší řadu zjednodušení, které přinesou lepší prosazení požadavků norem v praxi. Navíc transformace norem vychází ze skutečností a potřeb certifikovaných organizací, tudíž by měly být k prospěchu všech zainteresovaných stran. Například aktualizovaná norma ISO 9001 je rozšířená o tyto oblasti:

  • Větší důraz na procesní řízení organizace
  • Kontext organizace
  • Zainteresované strany (interní, externí)
  • Management založený na rizicích procesů, vývoje, produktů a služeb
  • Dokumentované informace (dokumenty a záznamy)
  • Vypuštěna povinnost Příručky kvality
  • Aplikovatelnost, určení rozsahu QMS (přípustné vyloučení)
  • Řízení externě poskytovaných produktů a služeb (nákup)
  • Externí poskytovatel (dodavatel)
  • Znalosti organizace, např. sdílení informací souvisejících s produktem a službou
  • Řízení změn

Pokud jste ještě nepřešli na aktualizovanou normu, brzy tak učiňte. Nejlépe v rámci recertifikačního auditu s požadavkem na přechod z ISO 9001:2008 na ISO 9001:2015. V této době se již nevyplatí recertifikační audit dle staré normy, protože platnost certifikátu nebude klasické 3 roky, ale jen do 15. 9. 2018. Stejné podmínky platí i pro aktualizovanou normu systému environmentálního managementu.

Autor: Ing. Simona Hobzíková

Infografika – IAFT 16949:2016

Poslední článek, zabývající se revizí normy systému managementu kvality v automobilovém průmyslu, obsahoval několik zásadních dat. Pokud nechcete při přechodu na novou normu něco opomenout, nebo chcete mít důležitá data neustále na očích, nabízíme Vám jednoduchý grafický přehled.

Infografika je pro Vás zcela zdarma. Stačí jen kliknout na odkaz, kde si můžete infografiku prohlédnout, stáhnout či vytisknout a pověsit do kanceláře.

Infografika ZDARMA

Dříve ISO/TS 16949:2009 dnes už IATF 16949:2016

1. října 2016 vyšla nová automobilová norma s označením IATF 16949:2016, která má nahradit stávající normu ISO/TS 16949:2009. Původní norma ISO/TS 1649:2009 systém managementu kvality v automobilovém průmyslu (The Automotive Quality Management System) představuje mezinárodní standard, který měl za cíl harmonizaci rozdílného posuzování kvality v oblasti automobilového průmyslu. A obsahuje plněné znění normy ISO 9001:2008, které je doplněno o další specifické nároky automobilového průmyslu, a to například požadavky na nepřetržité zlepšování či zavádění nových výrobků či nároky na způsobilost procesů. Pokud se tedy firma rozhodne jednou tuto normu zavést, tak jí může uplatnit v rámci celého procesu řízení dodavatelského řetězce, ve zkratce SCM (Supply Chain Management). V roce 2015 však došlo k revizi normy ISO 9001, a proto se dalo očekávat, že se bude aktualizovat i norma pro automobilový průmysl.

Jak již bylo uvedeno nová norma IATF 16949:2016 nahrazuje normu stávající. Firmy, které jsou však certifikované dle starší normy, tedy ISO/TS 16949:2009, si však nemusí zoufat. Jejich certifikáty budou platné až do poloviny měsíce září 2018. Pokud však teprve uvažujete o certifikaci systém managementu kvality v automobilovém průmyslu, doporučujeme Vám se certifikovat již dle normy nové, protože od října 2017 se bude provádět certifikace jen dle nového standardu.

A v čem se vlastně revidovaná norma liší? Je v ní zapojeno více nároků na výrobky s implementovaným systémem či požadavky týkající se procesů výroby nebo úpravy dílů zajišťující bezpečnost. Najdeme v ní i proces řízení záruk a řešení NTF (No Trouble Found), rozšíření společenské odpovědnosti nebo některé specifické požadavky, například snaha o snížení složitosti počtu CSR (Customer Specific Requirments).

Autor: Ing. Simona Hobzíková

Znalosti organizace

Autorka: Ing. Petra Mrkvičkováimg_20161024_145659

K napsání tohoto článku mě přivedla kapitola revidované normy ISO 9001 Znalosti organizace. Během posledních několika let vidím, jak moc společnosti investují do vzdělávání svých zaměstnanců, což se mimo jiné projevuje i obrovským posunem vzdělanosti našich klientů. To je pro nás lektory obrovskou výzvou a zároveň ohromnou zodpovědností. Musíme udržovat a zvyšovat nejen své odborné znalosti, ale i lektorské zkušenosti.

Naše kurzy probíhají v menších skupinách účastníků, což vidím jako velmi přínosné. Se všemi je možné udržovat oční kontakt, a všechny je možné zapojit do diskuzí. Na druhou stranu bývají tyto malé skupinky velmi různorodé, ať už se jedná o školení pro laboratoře ISO 15189, ISO/IEC 17025 či školení ISO 9001 – Kvalita. Jako lektorka vím, jak obtížné je zaujmout někoho, kdo se se systémem managementu kvality setkává poprvé, zároveň nenudit toho, kdo už nějaké znalosti má, a současně obohatit novými poznatky i přístupy toho, kdo má bohatou praxi. Pro školitele je důležité přistupovat k lektorství s obrovskou úctou, pokorou a vysokou mírou zodpovědnosti. Celý náš lektorský tým se snaží na sobě neustále pracovat, a nové poznatky implementovat do našich stávajících či nových kurzů. Otázkou zůstává, jak s termínem Znalosti organizace pracovat? I my pracovníci certifikované společnosti, která je postavena právě na Znalostech a zkušenostech  lektorů/ konzultantů, si uvědomujeme, jak je tento bod normy nesmírně křehký a důležitý, leckdy i obtížně realizovatelný.

Jak tedy k tomuto bodu přistupujeme? Nejen že své znalosti sdílíme přes náš informační systém, ale také se pravidelně s kolegy a kolegyněmi setkáváme, a předáváme si své zkušenosti z proběhlých školení či zrealizovaných poradenství. Naše setkání probíhají formálně i neformálně, ale i v rámci našich otevřených kurzů jako jsou například Budování týmu a týmová spolupráce, Motivace nebo Lektor(ka) odborných kurzů.

S ohledem na dynamický vývoj legislativních požadavků, probíhající, připravované či již ukončené revize celé řady norem, se dostáváme do začarovaného kruhu neustálého vzdělávání. I proto je našim cílem Vám poskytnout rady, tipy, návody a ukázat možné přístupy. Známé latinské přísloví říká opakování je matka moudrosti,“ a my chceme obohatit znalostmi nejen nové tváře, ale i naše dlouholeté klienty.